Jubilejní 10. Vysoká řemeslná pouť byla zatím nej v mnoha ohledech. Nejvíce návštěvníků, nejvíce stánků, nejbohatší kulturní program a nejvíce atrakcí. Jen se na to podívejte!
Za fotografie děkujeme: Martinovi Kučerovi (většina), Mírovi Šaldovi, Adamu Bartoňovi a Václavu Hönlovi
Letošní pouť byla ve znamení různých významných i tak trochu sranda jubileí. Jako například založení první hospody. Vlastně pardon – to přece není žádná legrace!
Paní starostka Lucie Strnádková zahajuje Vysockou řemeslnou pouť. Vedle ní stojí osvědčený moderátor Tomáš Hellmuth.
Stánky se otvírají…
Atrakce rotáčejí…
Pan místostarosta Jaroslav Nechanický umisťuje korouhev. Podobnou se historicky vždy zahajovaly trhy.
Stánek našeho věrného sponzora – Vysocké pekárny
Nějak se nám letos nepodařilo zachytit více z nezbytného stánku s vynikající kávou z Vysocké pražírny – taktéž štědrého sponzora pouti.
Vojenské ležení pod velením Pepy Bocha.
Tradiční orientační a stylový „totem“ Vysocké řemeslné pouti.
Speciální novinkou byla letos výstava historických traktorů v areálu AD servisu kousek pod náměstím. Tento krasavec na ni lákal přímo na náměstí. Velkoryse pro pouť připravil Tomáš Housa s přáteli.
„Prosekárna“ – tedy stánek s Proseccem, Aperolem a dalšími dobrotami již tradičně osvěžuje naší pouť.
Na naší řemeslné pouti mají místo i nová moderní řemesla. Zde například digitální gravírka. (a sice jsme fotograficky nezachytili, ale letos zde byl i 3D tisk)
Bez malování na obličej by nebyla patrně žádná pořádná letní akce. I letos za stánek moc děkujeme děvčatům nejen z nemocnice.
Střelnice je divočina, která se musí hlídat pevnou rukou. O to se dnes postaralo rekordních 8 dobrovolníků! Díky!
A bez pevné ruky samozřejmě nevystřelíte ani ň.
S velkým potěšením jsme letos uvítali na pouti Chůdadlo. Umělecké sdružení artistů. Ti se procházeli po areálu pouti v těchto efektních kostýmech. Ale nejen to! Ještě se k tomu dostaneme.
Bez kolotoče pro nejmenší, poháněným tím nejekologičtějším motorem – totiž člověkem – by jsme také nebyli kompletní.
Všechny návštěvníky pozdravil sám Pán hor Krakonoš. A samozřejmě pak také zavítal mezi prostý lid pod pódiem, z čehož se radovaly především děti.
PODEPŘI POUŤ – je tak trochu tombola, ale především možnost, jak přispět na kulturní program pouti, která i letos byla bez vstupného. Letos s „podepřítkem“ kolem krku chodila půvabná Veronika.
Tři výherci si odnesli kvalitní výrobky z Harrachovské sklárny.
Premiéru měla letos „kuchyňka“. A byla to premiéra převelice úspěšná. Jde o naší novou vlastní Vysockou atrakci. Takže se na ni můžete těšit i v dalších letech. Vstup zdarma 🙂
Děti zde mohou péci, smažit, vařit a vůbec vytvářet cokoli z písku, či okolní trávy.
S podporou města vytvořil kuchňku spolupořadatel pouti – spolek Městečko na dlani. Jmenovitě Michal Plůcha – truhlářské práce a veselé výtvarné pojetí má na svědomí Jana Lukeš s přispěním Magdaleny Bartoňové.
Nedílnou součástí Vysocké řemeslné pouti je divadelnická stage u Divadla Krakonoš. Zde vidíme vystoupení ASOGIOS pod vedením Pavlíny Vodseďálkové.
U divadla vládne pohoda. Je to takový oddech od hlučného náměstí. Hájemství klidu. Ale i zde je kolotoč, takže si na své přijdou také děti.
Vojenské ležení doplnil i ozdobil veterán z II. světové války – JEEP.
Ještěže si na válku jen hrajeme… Ale smyslem tohoto ležení je připomenout si, že někdo pro to, abychom si mohli dnes užívat pouťovou pohodu, obětoval svůj život. A své životy nasazují vojáci i dnes.
Důstojnost na rozverné pouti si vynutily dravci. Krása těchto zvířat upoutala nejednoho návštěvníka.
Na hlavním pódiu vypálila letos kulturní program kapela Lovesongorchestra.
Neskutečná energie, která se valila nevydržela a po nějaké době prostě musela vlítnout mezi lidi. Asi by stálo za to je pozvat někdy příště na večerní program.
Děti tvoří – je stánek pro tvořivé a i tak trochu podnikavé děti. Snad každý z nás v dětství snil o tom, že něco vyrobí a prodá. Zde si to mohou děti splnit.
Myšlenku přivedla na svět a realizuje Magdalena Bartoňová. (projekt Městečka na dlani z.s.)
Svézt se na koni? Samozřejmě! A nebo také v kočáře s koňským spřežením.
A zpět ke Krakonoši. Zde vystoupily Iva Housová (zpěv), Pavlína Vodseďálková (klávesy) a Pavlína Drmlová (flétna). Skvělé! Ivu si musíte poslechnout, kdykoli k tomu budete mít příležitost!
Našim Vysockým hasičů děkujeme za skvělé občerstvení. A že se měli co otáčet! Letos to byl návštěvnický rekord. A nejen za to, také za nezbytnou pomoc při přípravách celé pouti.
Dohled na bezpečností provozu kolotoče. Samozřejmě v dnes už tradičním pouťovém tričku. Takže nás dobrovolníky snadno rozeznáte 😉 Mimochodem, letos se točilo asi do 22 hodiny! :-O
Nová stánková ulička – Letos měla premiéru stánkařská ulička na náměstí přes silnici. Aby nikdo nepochyboval, že patří k pouti, navedli jsme k ní návštěvníky pomocí medvědích tlapek a stop namalovaných na silnici.
Na naší pouť míří řemesla z celé republiky. Ne, nepřeháníme. Snažíme se vyhovět obrovskému zájmu a proto jsme zřídili tento stánkový záliv.
A to k oboustranné spokojenosti. Stánkařů s krásným zbožím i návštěvníků, kteří teď mají doma „něco z pouti“.
Každý rok máme na pouti dílničku pro děti. Vždy ji zajišťují šikovná děvčata z řad dobrovolnic. Letos jsme si pozvali profesionálku – Evu Hellerovou Hodinkovou.
Eva je skvělá výtvarnice a řezbářka loutek. Její stánek Chodící dřevo přitáhl mnoho tvořivých dětí, které si mohly vyrobit vlastní loutku! (projekt Městečka na dlani)
Plejádu řemesel opět doplnila kovárna Štěpánky Skalské a Ondřeje Vaverky. Ti to umí nejen se železem, ale i s dětmi. Díky moc! (projekt Městečka na dlani)
U divadla Krakonoš vystoupil folklórní soubor Nisanka z Jablonce nad Nisou. Nádhera!
A co by to bylo za pouť, kdyby nedorazilo loutkové divadlo! Letos vystoupilo Divadlo B s představeními: iOtesánek a Červená Karkulka Rex.
O busking se letos postaral Honza Hellmuth s přáteli. A že byli velmi populární, tak o tom svědčil stále se plnící obal od saxofonu 😉
Chůdadlo nám krom artistů na chůdách přivezlo i artistické vystoupení – ON QUIJOTE. Parádní cirkusové číslo!
První český bublinář Václav Strasser je ve svém oboru legendou. Radost z jeho show měly nejen děti, ale také rodiče, kteří vzpomínali na tohoto kejklíře s bublinami i z vlastního dětství.
Bubliny jsou prostě něco magického. ještěže nám přálo tak skvělé počasí!
Poslední vystoupení Barton Brothers. Tři rodné bratry letos doplnil kolega muzikant Jenda Koťátko na klávesy. A pro změnu chyběl zakladatel a nejstarší z bratrů Josef. Co se však divit, vždyť byl na svatební cestě!
Moc jsme si to za ty roky, kdy na jevišti stáli tihle vyspělí muzikanti jako děti – užili. Díky! (a příští rok se můžete těšit na někoho nového)
Hlavním stánkem spolku Městečka na dlani je Plackárna. V polní kuchyni se vaří kukuřice, pečou placky a oštěpky, točí se pivo a motá se kolem toho poměrně dost lidí.
Veškerý zisk putuje samozřejmě na naše dobročinné akce, jakými jsou například Nocturno, údržba a rozvoj Cesty Havlase Pavlaty a nebo právě Vysocká pouť.
Gipsy swing Trio pod vedením Honzy Hellmutha.
Již podruhé se před pódiem konal happening, tentokrát na téma erbovní legendy o Havlasovi Pavlatovi a medvědovi. Šlo o čirou improvizaci z řad diváků ochotných se nechat veřejně znemožnit – ale ne, byl to rozhodně úspěch, diváci se skvěle bavili a ocenili účinkující velkým potelskem.
Vystoupení moderoval a připravil Tomáš Hellmuth. Jemu a Tomášovi Klímovi vděčíme také za Jubilejní rozhlas, který provázel celý den hlášeními o různých jubilejích města.
Nahrávky připravil Adam Bartoň a Magdalena Bartoňová. Kdo pozorně poslouchal znělku mohl slyšet při slovech „Rádio Jubileum“ melodii hlášení cestovní kanceláře v čase – Universum z filmu Zítra vstanu a opařím se čajem.
Folklór u Divadla Krakonoš.
Divadlo B
Martin Hnyk vystupuje již od první pouti s poudačkou. Je to přední pokračovatel této naší Krkonošské disciplíny. Dnes bychom patrně řekli standup komik.
A je v tom dobrej!
V pozdním odpoledni vystoupil umělec z jižní polokoule (JAR) Gerald Clark with WTF brass section.
Kapela šlapala naprosto skvěle. Gerald se svým podmanivým hlasem a ohnivou kšticí byl nepřehlédnutelný.
Za bicími seděl Antoním Jína z Košťálova a dechová sekce byla už část orchestru WTF, který pouť zakončil. Ale o tom níže.
Zatím u Divadla Krakonoš pohodově vyhrávala skupina Jak se slezem.
Na hlavním pódiu pak vystoupil nestor českého folku -Slávek Janoušek se svou kapelou.
Tento čerstvý sedmdesátník vypadající tak na pětapade byl plný energie a odevzdal na jevišti profesionální výkon.
A to už se blížila nejen Slávkova Kometa, ale i večerní program.
Potřetí opět Chůdadlo, které své angažmá na Vysocké řemeslné pouti zakončilo opravdu efektně – Ohnivou show.
Drobným kazem byla organizační chyba, kdy jsme si neuvědomili, že ohnivou show nelze provozovat v takové blízkosti aparatury a lidí. Vše se muselo přesunout nahoru a nezbytná hudba hrála od několik desítek metrů vzdáleného pódia. Aparatura to zvládla, ale některým návštěvníkům ten bengál dobře zrovna neudělal. Za což se zpětně omlouváme. Inu, chybama se člověk učí. Příště si to určitě pohlídáme lépe 😉
Sobotní program pouti završila nadupaná kapela What The Funk.
Bohatě obsazený orchestr včetně dechové sekce a dva zpěváci – Jenda Bartoň a Katka Závěrková. Obecentvo tančilo a řádilo. Celý koncert.
Vysocká řemeslná pouť není jen sobota, ale také neděle. Což je ostatně vlastně hlavní sváteční den. V katolickém kostele nám bohužel není přáno. Naštěstí si můžeme ve Vysokém vybrat. Hosty pouti můžeme uvítat ve Sboru ThDr. Karla Farského, kam nás vždy rádi pozvou.
Letos k nám přijel umělec světového významu, violoncellista Jiří Bárta. Dokonce jsme museli poprvé spustit rezervační systém (koncert je uváděn v rámci dobrovolného vstupného).
Sbor se zaplnil do posledního místa a pak už jsme si mohli užít nevšedního mistrovství a temperamentu tohoto umělce. Jsme vděční, že jsem mohli uvítat na pouti právě jeho.
Nedělní část pokračuje pak Herním odpolednem pro děti v Parku básníků.
Sice nám ke konci trochu sprchlo, ale to rozhodně dětem nevadilo. Moc si to užily.
Celou pouť pak zakončilo loutkové představení Začarovaný les v Divadle Krakonoš.
Letošní pouť navštívilo rekordních asi 3500 návštěvníků.
Naštěstí nám také více a více přibývá dobrovolníků. A to je velice důležité, jelikož když nás je dost, tak na každého vyjde jen část dne u atrakce nebo stánku a můžeme si pouť také sami užít.
A to je koneckonců přece hlavním důvodem, proč něco takového pořádat. Tak nám držte palce, aby se vždy sešlo dostatek dobré vůle a energie, bez které by tohle nikdy nevzniklo. (dronové záběry Míra Šalda)
Díky štědrému přispění radnice se pouť nesmírně povedla. Už podesáté! A nezdá se, že by ztrácela na dechu. Spíše naopak. Rozrůstá se po městě každým rokem více a více.
Ať žije pouť!